TÉMA: Katolický diktát v Uherském Brodě a jak se vybarvila KDU-ČSL

 ...
>Citace z tisku http://www.hradiste.cz/ : Zdánlivě nevinná akce
>uherskobrodského Domu kultury, který zorganizoval průvod třinácti
>stovek dětí, převlečených do masek čertů, vyvolala v tomto malebném
>městě nevídaný poprask. Proti akci se postavil především uherskobrodský
>farář František Král, který čertovský sněm považoval za veřejnou
>prezentaci zla. Spor o míru koncentrace čertů uprostřed města a její
>případné rozředění dávkou andělů a Mikulášů vzrušil nejen
>uherskobrodkou veřejnost, ale i místní politiky. Výsledek:
>čertovský sněm se napřesrok v Brodě konat nejspíš nebude.
>Ptám se: kde to jsme? Tento farář obcházel místní školy a agitoval
>proti "čertovskému sněmu". Nastává doba, kdy jakýkoliv kněz označí
>cokoli za zlo a v rámci katolické demokracie se to prostě zakáže? Kde
>to může skončit? Bude zase praktikováno vymítání ďábla (exorcismus) ?
>Nepohodlný člověk se označí za posedlého nebo za blázna a bude
>odklizen? V chování církve vidím perzekuci občanů (katolická církev
>je tisíciletou tradicí přivyklá tyranizovat lidi, kteří nejsou jejími
>ovcemi) a ohrožování svobody slova, projevu a shromažďování a otevřený
>projev touhy po převzetí moci. V chování politiků KDU-ČSL vidím
>přisluhovačství, tmářství a nemístné zasahování do života občanů - viz
>citace z:http://www.hradiste.cz/

Zde je potřeba připomenout, že odklizení nepohodlných je a bylo
praktikováno libovolným režimem, který je nebo byl právě u moci, včetně
demokracie. 
Pokud nepohodlný člověk není zrovna obětí dopravní nehody, je uklizen do
blázince. Tam přinese "prospěch" jako pokusný králík třeba i dnes,
a neméně tak zítra.

>A ještě jedna poznámka - zástupce jejich šéfa na zemi čili papež přeci
>peklo celkem nedávno oficiálně "zrušil" - tím i čerty - takže jaképak
>zlo, když ani papež na peklo nevěří! Jasné je, že děti i jejich zábava
>zde byly katolíky zneužity k jejich nemístné agitaci. A KDU-ČSL se ani
>jinak nemohla zachovat (právě tímto tato strana dokazuje, že vlastně
>není samostatnou stranou, ale pouhým přisluhovačem).
>Pokládám další otázku: kde jsou teď obránci svobody slova? - vystoupit
>proti mocné katolické církvi a označit věci pravým jménem, to se zřejmě
>v našem kraji nenosí.
>Až budeme muset povinně vyplňovat všude na úřadech kolonku vyznání a
>když tam bude ateismus, tak bude ten člověk nežádoucí - pak už bude
>pozdě. 

Vatikán má tendenci sjednotit Evropu tak, jako kdysi bývala, než
zašla sláva římská říše.
To je jediný důvod, proč je ještě vůbec trpěn, neboť soustředěný
sjednocovací tlak z více stran je kýženým výsledkem nadcházejícího
posledního otrokářského systému.  Nemohou přece být dva kohouti
na jednom smetišti - Vatikán bude smeten dříve, než superstát se
supervůdcem vykvete v krystalické podobě, podepřený nejmodernějšími
technologiemi pro ovládání a fízlování všech.
Pak nepochybně pozdě bude, protože otěže moci převezme vláda
globálního demokratického blaha, tentokráte s povinným náboženstvím New
Age.
A co bude s KDU-ČSL - klidnou silou? Pokud vůbec zůstane, asi se překabátí
a zorwelizuje.

>A ještě jeden údiv - když tedy mají takový strach ti mírumilovní
>katolíci o dětskou dušičku - jak na ni asi působí prostředí kostelů?
>Kde všude je v čele socha člověka, umučeného na kříži, obrazy mučených
>a při čtení bible musejí děti řvát strachy - skoro z každé stránky na
>vás stříká krev:

>"Tedy bojovali proti Madianským, jakož byl přikázal Hospodin
>Mojžíšovi, a zbili všecky pohlaví mužského. Pobili také krále
>Madianské..."(IV. Mojžíšova, kap.31)

>"A Hospodin dštil na Sodomu a na Gomoru sírou a ohněm od Hospodina s
>nebe. A podvrátil ta města i všecku tu rovinu, všecky také obyvatele
>těch měst..." (Genesis, kap 19)

>"...Starce, mládence i pannu, maličké i ženy mordujte do
>vyhubení..."(Ezechiel, Kap.9)

>"Meč bude vně, mor pak a hlad doma; kdo bude na poli, mečem zabit bude,
>toho pak, kdož bude v městě, hlad a mor zahubí." (Ezechiel, kap. 7)

>"A vezme vrabce živého a dřevo cedrové, též červec dvakrát barvený, a
>yzop, a omočí to všecko i s vrabcem živým ve krvi vrabce zabitého nad
>vodou živou." (Kniha Leviticus 14 Řád očišťování člověka i domu 
>malomocenstvím raněného.) 

Kterakpak se na Neviditelného psa pro výstrahu demokraticky uvědomělého
euroobčanstva a všeobecné pozdvihnutí mravů krví zbrocený vrabec
dostaviti ráčil?

>"I hodil Saul kopím na něj, aby ho zabil. Tedy seznav Jonata, že uložil
>otec jeho zabiti Davida..." (První Kniha Samuelova 20 )

>"V tom uslyševši Atalia hluk plésajícího lidu, vešla k lidu do domu
>Hospodinova. 
>A když pohleděla, a aj, král stál na místě vyšším, vedlé obyčeje s
>knížaty, a trouby byly před králem, a všecken lid země byl vesel, i
>troubili v trouby. Tedy roztrhla Atalia roucho své a zkřikla: Spiknutí,
>spiknutí!
>Protož rozkázal Joiada kněz těm setníkům ustaveným nad vojskem, řka
>jim: Pusťte ji prostředkem řadu, a i toho, kdož by za ní šel, zabíte
>mečem. Nebo byl řekl kněz: Ať není zabita v domě Hospodinově.
 
>I pustili ji. Ale když přišla na cestu, kudy koni vcházejí do domu
>královského, tu jest zabita.
>Tedy učinil Joiada smlouvu mezi Hospodinem a mezi králem, i mezi lidem,
>aby byli lid Hospodinův; též mezi králem a mezi lidem." (Druhá Kniha
>Královská 11 - Atalia zmordovala símě královské, i sama zmordována.
>Smlouva Izraele s Bohem i s králem. )
>(Poslední příklad je krásná ilustrace proklamovaného křesťanského
>odpuštění. )

Vždyť nemáte ponětí o tom, že ve všech těchto případech o
žádné křesťanství historicky nešlo!
Děti, které bibli opravdu čtou, vůbec neřvou strachy, jak se pisatelka
čtenářům snaží sevřít hrdlo děsem. Děti narozdíl od pisatelky totiž
netrpí ideologickou předpojatostí, ale jsou schopné rozeznat jednání
porouchaného přirozeného člověka vzhledem k objektivním měřítkům
Stvořitele.

>A dovedete si představit, co se asi odehrává v dětském mozku po četbě
>této knihy, (nebo při mši, kde to slyší ) otevřeně propagující
>rasistické, násilnické a sadistické myšlenky? Co je proti tomu ona
>čertovská maškaráda, mám tedy také strach (jako výše jmenovaní pánové)
>o psychiku dětí, vystavovaných na pospas kněžím, šířícím v demokratické
>společnosti tyto nepřípustné názory rasizmu, sadistického násilí a
>nesnášenlivosti. Měl by tedy být vydán zákaz vstupu dětí do kostelů,
>zákaz styků kněží s dětmi, aby nedošlo k narušení jejich vyvíjející se
>psychiky a bible by rovněž měla být zakázána jako třeba Mein Kampf,
>protože přímo navádí k podřezávání bližního svého. 

Kosmopolitický eurosynkretismus dokáže splácat dohromady páté přes
deváté bez vnitřní evidence jen proto, že se mu to zrovna hodí do krámu.

Pokud bychom to měli vzít opravdu důsledně a být konzistentní, bylo by
záhodno zrušit historii, kulturu a umění s jejími krvelačnými dramatiky
třeba už od antiky. S platností od nového roku zakažte vědecké pokusy,
války, teroristy a protiteroristy, vymeťte krev a svinstvo z filmů,
tiskovin a sdělovacích prostředků, zrušte potratový průmysl a přejděte
na vegetariánskou stravu.
Máte na to v demokratické společnosti jako občan právo a pravomoc? No
neudělejte to, když jste OBČAN, podle kterého se všechno točí!
Jestli na toto nemáte jako OBČAN fakticky právo ani moc, potom vám
skutečně nezbývá, než na Neviditelném psu (nebo jinde) fabulovat cosi
o "ochraně frustrované" dětské psychiky. Zamyslete se, kde vůbec žijete
a co v demokracii vlastně zmůžete! 
Je rozporné, že v bibli dokážete najít argumenty proti těm okolo
i proti bibli samotné, avšak sobě zrcadlo nastavit nehodláte. Něco
tu nehraje.

Z článku neklamně vysvítají tři velmi závažné skutečnosti:

1. Pisatelka dokázala oproti skutečnosti přesvědčit stejně nevědomé
čtenáře o tom, že katolictví je založeno na bibli, což je tragické
pochybení. Katolictví není křesťanství v biblickém smyslu, přestože se
tak snaží tvářit, a ani pisatelka to není schopna rozeznat.

2. Jakýkoli historicko-mocenský náboženský systém, který se kdy o bibli
otíral, vždy zneužíval biblické pasáže k ovládání
plebejů a ke konstitucionalizaci své moci.

3. Jak vidno, porouchaný člověk citace z bible používá proti bibli
samotné. V podstatě je ve velmi podobné situaci jako když batole zanevře
na svého dědečka zkušeného sadaře, spatříce jej na stromě uřezávat
rakovinou napadenou větev za účelem přeroubování. 

>A jen věřím, že všichni slušní lidé v Uherském Brodu se nenechají
>zastrašit fanatiky a slet čertíků udělají i příští rok - vždyť když
>jsem byla batole, vzpomínám si na miloučkou loutku čertíka Bertíka ...
>a nikdo by neměl mít právo brát dětem dětství vymýváním mozků - ani
>církve ani jejich fanatičtí rodiče. Dítě by se mělo rozhodnout, čemu
>bude věřit, až když dospěje - tj. svobodně a samostatně - takové právo
>by mělo mít.

Sluší se upřesnit, že na "čerta" má copyright katolická církev.
Naskýtá se praktická otázka: Pročpak se jediná obránkyně svobody slova
a zastánkyně "frustrovaných" dětských mozečků zasazuje za masové
demonstrování toho, co vynalezla "matička církev", i když jí samotné se
to už přežilo?

V tomto okamžiku nemá příliš smysl zabývat se výše uvedenými citáty
=> pisatelčiným rádoby posazením bible na lavici obžalovaných. 
Spíše se sluší pozastavit nad existenciální otázkou člověka, jehož smysl
života začíná a končí horizontem seberealizace.

Elementární částice, z nichž se skládá hmota tohoto světa, jsou
"nehmatatelného" původu. Tvoří je nepředstavitelně obrovská determinovaná
kvanta energie, fluktující závratnými determinovanými
rychlostmi. Celkově vykazují atribut hmotnosti a trvají po celou dobu
historie.
Naskýtá se logická otázka: Kde se berou obrovská množství energie 
potřebná pro vznik a udržení existence nepředstavitelných množství
hmoty?
Uvažující člověk však ihned nahlédne, že za množstvím, proporcemi
a vztahy, při nichž elementární částice a tedy hmota existují, se nalézá
inteligence.
Proč? Kdyby zanikly síly udržující částice v existenci, došlo by k
mžikovému uvolnění energie tvořící částice s důsledkem totální exploze,
při níž by hmota přestala existovat.

Hmota je tvořena částicemi, které jsou uspořádány v atomech. Je to
důmyslná stavebnice, která umožňuje z vědeckého hlediska kombinací
počtu elementárních částic předpokládat vlastnosti prvků.

Pokud zde člověk nechce vzít v úvahu inteligentní strukturu
a nesmírnou energetičnou náročnost na stavbu hmoty, potom musí být
ignorant stále tvrdící cosi o věčné samoexistenci hmoty, kterou by 
chtěl vidět jako autonomní.

To, že existují velmi složité sloučeniny anorganické nebo organické
povahy, složené z rozmanitých prvků, se materialistům jeví jako naprostá
a zákonitá samozřejmost odjakživa, a už napořád.
Je potřeba v souladu se zákonem narůstající entropie za předpokladu 
vesmíru jakožto uzavřeného systému vzít v úvahu (a vůbec v souvislosti
s oběma zákony termodynamiky), že jakákoliv změna směrem ke stavu vyšší 
složitosti soustavy se nikdy neděje bez dodání energie z vnějšku (a 
samozřejmě pod potřebným dohledem inteligence, která ví, co dělá). 
Jakákoliv složitější látka ponechána sama sobě a času se vždy rozloží na
jednodušší elementy, a nikdy ne naopak. Tuto bariéru evolucionista nikdy
záměrně nezmíní, protože ji nemůže překročit bez ohledu na to, co se
snaží tvrdit.

O nepředstavitelný kus dále je existence nejprimitivnějšího života.
Žádný vědec, který kdy na světě žil, vůbec nemá ponětí o tom, jak život
z hmoty vyrobit. Souhrnná inteligence všech vědců všech dob je na tom
naprosto stejně.
Z tohoto důvodu je doménou vědců POUHÁ MANIPULACE s živými bytostmi
metodou pokus-smrt. Život jako takový je cílevědomým důsledkem
úmyslu podstatně vyšší inteligence než je člověk. Život může pocházet
opět pouze ze života, a není znám ani jeden případ, kdy by tomu bylo
jinak.

Jestliže uvážíme vědomí jakožto nezbytný atribut živých bytostí se
svobodnou volbou a vůlí, potom jsme nepředstavitelně daleko od
nejjednodušší formy života, natož od elementárních částic hmoty.

Dočetl-li kdo až sem, a sveřepě-li dál hájí logicky neudržitelné
postuláty pravověrného humanistického materialismu, potom zřejmě nelze
konstatovat jinak, než že nemá všech pět pohromadě. Musel být
systematicky manipulován, aby ztratil střízlivý úsudek o všem, co vidí
okolo sebe, včetně sebe sama. Porouchaný člověk raději dokola papouškuje
směšné poučky, než aby přiznal, že porouchaný před Bohem skutečně je.
Takovýto materialistický pravověrec musí odmítnout Stvořitele a řád,
který byl stvoření dán a kteréžto stvoření je udržováno Jeho mocí po
celou historii. Takovýto od Boha "emancipovaný" člověk je ve své
podstatě jak jinak než věřící, ale pouze ve svojí vlastní autonomii,
přestože ve skutečnosti se bez úmyslu Stvořitele ani nenadechne. 

Stvořitel dal řád naprosto veškerému stvoření, člověka nevyjímaje.
Pokud člověk toto ignoruje (hřích), způsobí destrukci (smrt) ve
stvoření, což je mu však dovoleno, neboť je obdařen svobodou a nikoli
není robot. Samozřejmě důsledky za své rozhodnutí musí nést na sobě jako
vědomý iniciátor destrukce. 

Aby inteligentní a svobodný člověk věděl, jaký řád se na něj konkrétně
vztahuje, musí jej mít k dispozici v konkrétní formě po celou dobu jeho
existence. Tedy návod musí být úplný a musí být jeden, třebaže v mnoha
exemlářích pro dostupnost každému člověku.
Proč? Protože i mizerní výrobci ke svému druhořadému zboží dávají návody
k použití, natož výrobci opravdu seriózní.
Problémem lidí je, že sami si vybírají, nebo dokonce vymýšlí návody pro
svůj život, jako kdyby se sami stvořili. Něco na způsob hodinky opravte
se samy.
Další variantou v tomto zoufalém snažení je čiré systematické vykrádání,
nebo záměrná ignorace celých pasáží Stvořitelova návodu v praktickém
životě.
Pravda totiž není otázkou individuálního názoru jednotlivců, nebo konsensu,
na němž se vzájemně hodlají dohodnout, nýbrž buď je, anebo
není. Více možností (ke zlosti lidí) pro jednoduchost neexistuje.
Porouchaný člověk by to chtěl mít však ještě mnohem komplikovanější, aby
při svém pochybení mohl obvinit Stvořitele, že chyba je v Jeho
"nesčetných" a "jednoduše nedostupných návodech" => "pravdě rozeseté po
střípcích". Odtud přehršle různých náboženských a duchovních systémů
jakožto falzifikátů jednoho jediného originálu.

Stvořitel sám podal důkaz o tom, že bible je tímto návodem, a historie
to potvrdila.

Stvořitel podal svědectví o tom, co se stane s porouchaným (hříšným)
člověkem. Hřích = minutí se cíle.


Římanům 6

23 Nebo odplata za hřích  smrt, ale milost Boží
 život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem.


Marek 16

16 Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří,
budeť zatracen.


Jan 5

10 Kdož věří v Syna Božího, máť svědectví sám v sobě. Kdož
 nevěří Bohu, lhářem jej učinil; nebo neuvěřil tomu
svědectví, kteréž vysvědčil Bůh o Synu svém.


Jan 3

18 Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť
jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
19 Toto pak jest ten soud, že Světlo přišlo na svět, ale
milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli
zlí.
20 Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde
k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
21 Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli
skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.


Zjevení Janovi 20

10 A ďábel, kterýž je svodil, uvržen jest do jezera ohně
a síry, kdež  i šelma, i falešný prorok, a budouť mučeni
dnem i nocí na věky věků.
11 I viděl jsem trůn veliký bílý, a sedícího na něm, před
jehož tváří utekla země i nebe, a místo jim není nalezeno.
12 I viděl jsem mrtvé, malé i veliké, stojící před obličejem
Božím, a knihy otevříny jsou. A jiné knihy  jsou
otevříny, to jest knihy života, i souzeni jsou mrtví podle
toho, jakž psáno bylo v knihách,  podle skutků svých.
13 A vydalo moře mrtvé, kteříž byli v něm, tolikéž smrt
i peklo vydali ty, kteříž v nich byli, i souzeni jsou jeden
každý podle skutků svých.
14 Smrt pak a peklo uvrženi jsou do jezera ohnivého, a toť
jest smrt druhá.
15 I , kdož není nalezen v knihách života, uvržen jest
do jezera ohnivého.

Jedno je naprosto jisté - bible se na lavici obžalovaných před Soudem
neocitne, přestože mnozí by tomu pro své porouchané svědomí rádi byli.

Existují pouze dvě možnosti. Buď se člověk rozhodne být "opraven"
ještě za svého fyzického života, nebo po smrti (důsledku poruchy) půjde do
"šrotu".
Statisticky v naprosté většině případů se člověk rozhodne skončit ve
šrotu s vědomím toho, že jen a pouze přestává existovat. Z omylu
vystřízliví nejpozději v momentě, kdy se tam onen ocitne za plného
vědomí jako šrot bez nároku na změnu situace.

V obou případech platí neúprosné pravidlo: Spravedlnost musí být vždycky
(a je) naplněna bez vyjímek.

Člověk by nejraději Stvořiteli radil, jak si má v "opravě" počínat - co
ponechat a co přitáhnout, případně přizpůsobit.
Avšak neví, jak je utvořen. Proto jeho vysoce specializovaná "oprava"
musí být svěřena pouze "Výrobci" na základě dobrovolného rozhodnutí
porouchaného člověka. Oprava je natolik komplikovaná záležitost,
že se Stvořitel rozhodl ji řešit výměnným způsobem kompletního vnitřního
vybavení člověka. Z tohoto prostého důvodu nelze brát v úvahu "dobré
chování" nebo kdovíjak "chválihodné skutky", či libovolně strukturovaná
a komplikovaná náboženská prostná, kterýmžto kýženým handlem by člověk
rád opravu jednoduše vyřešil.
Jakýkoli kšeft podobného charakteru má za následek aspiraci člověka na
šrot, nikoli na neexistenci, nebo dokonce existenci v blízkosti
Stvořitele.
Smysl života člověka spočívá pouze v tom, Kdo život stvořil, nikoli
v tom, cokoliv člověk v životě učinil.


Ezechiel 36

26 A dám vám srdce nové, a ducha nového dám do vnitřností
vašich, a odejma srdce kamenné z těla vašeho, dám vám srdce
masité.
27 Ducha svého, pravím, dám do vnitřností vašich, a učiním,
abyste v ustanoveních mých chodili, a soudů mých ostříhali a
činili je.


Římanům 3

9 Což tedy? My převyšujeme ? Nikoli, nebo jsme 
prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod
hříchem,
10 Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.
11 Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.
12 Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není,
   kdo by činil dobré, není ani jednoho.


20 Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před
 obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha. 
21 Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená
Zákonem i Proroky,
22 Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem
 a na všecky věřící. Neboť není rozdílu. 
23 Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží. 
24 Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení,
kteréž se stalo v Kristu Ježíši, 
25 Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání
 spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů, v shovívání Božím,
26 K dokázání spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on
 spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy. 
27 Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdněna jest. Skrze který zákon?
 Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry. 
28 Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona. 
29 Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Ba, jistě i pohanů, 


Efezským 2

8 Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami
z sebe: darť jest to Boží,
9 Ne z skutků, aby se někdo nechlubil.


Římanům 5

7 Ješto sotva kdo za spravedlivého umře, ač za dobréhoť by
někdo snad i umříti směl.
8 Dokazujeť pak Bůh lásky své k nám; nebo když jsme ještě
hříšníci byli, Kristus umřel za nás.


1.Timoteovi 2

3 Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem, 
4 Kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy přišli. 
5 Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský,
 člověk Kristus Ježíš, 
6 Kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem
 svým.


Jan 3

1 Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
2 Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že
jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti,
kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
3 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě:
Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.
4 Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa?
Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se?
5 Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo
z vody a z Ducha , nemůž vjíti do království Božího.
6 Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo
z Ducha, duch jest.
7 Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.



Jan 3

16 Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal,
 aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
17 Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil
svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.
18 Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť
jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího
19 Toto pak jest ten soud, že Světlo přišlo na svět, ale
milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli
zlí.
20 Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde
k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
21 Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli
skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.



Jan 4

7 Nejmilejší, milujmež jedni druhé; nebo láska z Boha jest,
a každý, kdož miluje, z Boha se narodil, a znáť Boha.
8 Kdož nemiluje, nezná Boha; nebo Bůh láska jest.
9 V tomť zjevena jest láska Boží k nám, že Syna svého toho
jednorozeného poslal Bůh na svět, abychom živi byli skrze něho.
10 V tomť jest láska, ne že bychom my Boha milovali, ale že on
miloval nás, a poslal Syna svého  slitování za hříchy
naše.
11 Nejmilejší, poněvadž tak miloval nás Bůh, i myť máme jedni
druhé milovati.


Jan 14

2 V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl
 bych vám. Jduť, abych vám připravil místo. 
3 A odejdu-liť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás
 k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli. 
4 A kam já jdu, víte, i cestu víte. 
5 Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu
 věděti? 
6 Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný
 nepřichází k Otci než skrze mne.


Římanům 10

8 Ale co dí spravedlnost z víry? Blízko tebe jestiť slovo,
 v ústech tvých a v srdci tvém. A toť jest slovo to víry, kteréž kážeme, 
9 Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li,
 že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš. 
10 Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení.