Zajíčkovy příspěvky a komentáře z poslední doby mnoho lidí už snad ani záměrně nečetlo.
Přisoudili mu totiž nálepku paranoika. Proč tomu tak bylo?

L. Zajíček byl nekonformní snad úplně ke všemu, co se dělo z pozice jakékoli vládní moci
a z principu nedůvěřoval těm, co jsou nahoře. Pokud šlo o postoj ke komunistickému režimu,
měl spoustu sobě podobných. Po sametu nic ze své obezřetnosti neztratil. Mnoho jiných se
nechalo ukolébat tím, že lidé se z historie musí poučit, a také to tak nyní dělají, jinak
by museli být blázni.

Přestože s ním mnoho lidí nesouhlasilo a nebrali jej vážně, Zajíček ve většině případů vystihl
realitu, nebo se k pravdě přibližoval výrazně více, než vše oficiální okolo, co prošlo
cenzurou tiskových agentur. Měl totiž instinkt, který většině lidí chybí - vytušit na základě
symptomů to, s čím mocní tohoto světa hodlají vyrukovat, jak obalamutit svoje poddané a co na
ně chystají.
Varoval před politickými intrikami mocných, zrovna tak jako před neřestmi nestydatých
monopolních korporací.
Vyrovnal se s náboženskými systémy podle jejich "mírumilovných" skutků v historii.

Sám byl velmi skromný, asketický, až na kouření, které mu pravděpodobně zapříčinilo jeho
zdravotní potíže, a nakonec smrt.
Vynikal altruismem a horečně pracoval. Chtěl být užitečný jiným, sám v podstatě potřeboval
jen málo.
Materiálně v podstatě žil podle klasických pouček komunismu, proti jehož konkrétní
implementaci kdysi svým způsobem bojoval. Svým založením byl typický homeless hipík.

Pravděpodobně podlehl své "mesiášské" diagnóze, když chtěl změnit běh dějin informováním
veřejnosti o tom, co se jí chystá za zády s vědomím toho, že on to ví. Byl přesvědčen,
že lidé jednoho dne prohlédnou, uvědomí si nebezpečí a v rámci demokracie patřičně zareagují.
Jak? To však publicista Zajíček nevěděl.
Docílil nejspíš pouze toho, že spoustu lidí akorát svým excentrismem a podivínstvím od sebe
odpudil a ještě více se izoloval zvýšeným pracovním úsilím.
Nevadilo mu to, spíše byl utvrzen ve správnosti toho, co dělal. Možná cítil, že nemoc mu již
nedá dlouho pracovat.

Žádná "adekvátní" očekávaná reakce od uvědomělých demokratů se nekonala, a vlastně ani
konat nemohla. Proč?
Proč Zajíček nedosáhl úspěchu v tom, co si předsevzal, přestože předal důležité informace
druhým?
Jsou v podstatě dva důvody, proč tomu tak je.



 1. Jedním z důvodů je tok moci v povaze celé záležitosti. Moc je atributem inteligentních
bytostí. Nejvyšší absolutní mocí disponuje Stvořitel, nejnižší mírou moci je obdařen prostý
člověk.
Avšak mezi Stvořitelem a prostým člověkem je celá hierarchie mocí, resp. vlád.

Epištola S. Pavla k Kolossenským 1

14:V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, 
   odpuštění hříchů,
15:Kterýž jest obraz Boha neviditelného  prvorozený
   všeho stvoření.
16:Nebo skrze něho stvořeny jsou všecky věci, kteréž jsou na
   nebi i na zemi, viditelné i neviditelné, buďto trůnové nebo
   panstva, buďto knížatstva nebo mocnosti; všecko skrze něho
   a pro něho stvořeno jest.
17:A on jest přede vším a všecko jím stojí.
18:A onť jest hlava těla církve, kterýž jest počátek
    prvorozený z mrtvých, aby tak on ve všem prvotnost držel,
19:Poněvadž se zalíbilo , aby v něm všecka plnost
   přebývala,


Epištola S. Pavla k Efezským 1

19:A kterak jest převýšená velikost moci jeho k nám věřícím
   podle působení mocnosti síly jeho,
20:Kteréž dokázal na Kristu, vzkřísiv jej z mrtvých
   a posadiv na pravici své na nebesích,
21:Vysoce nade všecko knížatstvo, i mocnosti, i moci,
   i panstvo, i  každé jméno, kteréž se jmenuje, netoliko
   v věku tomto, ale i v budoucím.
22:A všecko poddal pod nohy jeho, a jej dal hlavu nade
   všecko církvi,
23:Kterážto jest tělo jeho  plnost všecko ve všech
   naplňujícího.


Proroctví Izaiáše Proroka 14

12:Jakž to, že jsi spadl s nebe, ó lucifeře v jitře
    vycházející? Poražen jsi až na zem, ještos zemdlíval národy.
13:Však jsi ty říkával v srdci svém: Vstoupím do nebe, nad
    hvězdy Boha silného vyvýším stolici svou, a posadím se na hoře
    shromáždění k straně půlnoční.
14:Vstoupím nad výsosti oblaku, budu rovný Nejvyššímu.


Evangelium S. Jana 14

30:Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde Kníže tohoto
   světa, ale nemáť nic na mně.


V této souvislosti je potřeba osvětlit fenomén demokracie ve světle právě popsaného toku moci.
Lidé prakticky žijící v demokratickém zřízení jsou systematicky indoktrinováni v tom smyslu,
že demokracie je to nejlepší, co člověk rozumný ve svém vývoji zatím dosáhl, a nic lepšího
zatím nemáme.
Cílem demokracie je prý blaho každého občana, přičemž každý občan má právo se podílet na
moci.

Zde je obnažen blud a podvod demokracie na obyčejném člověku, totiž dojem, že
moc proudí obráceně - odspodu nahoru, přičemž nahoře je delegovaný výkonný orgán (vláda)
zastupitelské, či úřad přímé demokracie, a nic jiného. A tato vláda pochopitelně nemůže
činit nic jiného, než jen blaho ctěné občanské společnosti, z níž "legitimně" povstala.
Nyní je namístě otázka: Chce OBČAN (protože kdo je v demokracii víc?), např. války ve světě?
Jestliže nechce války, a ani statisticky většina ostatních občanů (pokud nejsou zfanatizováni,
protože sami by jinak museli nasazovat vlastní krk), tak potom poraď, kdo - ztepilý ateistický
humanisto, když nad vládou zastupitelské demokracie je nadekretované už jen pusté vakuum?
Vakuum, jak známo, je naprosto inertní, avšak války jsou skutečné!


Epištola S. Pavla k Kolossenským 2

8:Hleďtež, ať by vás někdo neobloupil moudrostí světa
   a marným zklamáním, uče podle ustanovení lidských, podle živlů
   světa, a ne podle Krista.
9:Nebo v něm přebývá všecka plnost Božství tělesně.




 2. Jakou metodu k ochraně lidí před zvůlí mocipánů použil Láďa Zajíček?
Spoléhal na člověka, a jako mnozí tak pochybil. Pochopitelně - demokracie (kterou vymysleli
osvícenci = luciferiáni před Velkou francouzskou revolucí pro ohloupení mas v dalších
stoletích) nedává občanstvu žádný legální nástroj proti něčemu, co oficiálně vůbec neexistuje.

Není možné použít moci libovolného počtu uvedomělých a sebelépe informovaných obyčejných
lidí proti mocnostem, které jsou vedeny duchem bludu - ďáblem a bravurně ovládají vlády
států tohoto světa.
Pokud chce člověk zvítězit, musí mít na své straně někoho mnohem silnějšího, než je protivník
Boží a lidský. Člověk bude mít na své straně pomoc, přejde-li sám na stranu Boží.
Nejde však o organizovaný politický útok, nýbrž individuální rozhodnutí jednoho každého
člověka před Bohem. Cílem vítězství není více cibule na ještě více guláše, případně pokročilejší forma
demokracie, nýbrž smysl života v Bohu a život věčný v Jeho přítomnosti.


Evangelium S. Jana 16
27:Nebo sám Otec miluje vás,  že jste vy mne milovali,
   a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
28:Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět
   opouštím svět, a jdu k Otci.
29:Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš,
   a přísloví žádného nepravíš.
30:Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe
   tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.
31:Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte.
32:Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete
   jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám,
   nebo Otec se mnou jest.
33:Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na
   světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.
 

První Epištola S. Jana 5
3:Nebo toť jest láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali;
   a přikázání jeho nejsou těžká.
4:Všecko zajisté, což se narodilo z Boha, přemáhá svět; a toť
   jest to vítězství, kteréž přemáhá svět, víra naše.


Jaké jsou osvědčené zbraně Božího bojování?  


Epištola S. Pavla k Efezským 6

9:A  páni též se tak mějte k nim, zanechajíce pohrůžky,
   vědouce, že i vy také máte Pána v nebesích, a přijímání osob
   není u něho.
10:Dále pak, bratří moji, posilňte se v Pánu a v moci síly
   jeho.
11:Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti
   útokům ďábelským.
12:Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti
   knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku
   tohoto, proti duchovním zlostem,  vysoko.
13:A protož vezměte celé odění Boží, abyste mohli odolati
   v den zlý, a všecko vykonajíce, státi.
14:Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra vaše pravdou,
   a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti,
12:Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti
   knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku
   tohoto, proti duchovním zlostem,  vysoko.
15:A obuté majíce nohy v hotovost k evangelium pokoje,
16:A zvláště pak vezmouce štít víry, kterýmž byste mohli
   všecky šípy ohnivé nešlechetníka toho uhasiti.
17:A lebku spasení vezměte, i meč Ducha, jenž jest slovo
   Boží,
18:Všelikou modlitbou a prosbou modléce se každého času
   v Duchu, a v tom bedlivi jsouce se vší ustavičností a prošením
   za všecky svaté,


Potřebuje se ještě člověk, který má jistotu odpuštění hříchů a věčný život s Bohem, ještě
nečeho obávat?
Může s klidem ignorovat snahu náboženských katolických hlav, které zasívají účelovou nejistotu v této
zásadní věci pro docílení své náboženské nepostradatelnosti.

Epištola S. Pavla k Římanům 8

35: kdo nás odloučí od lásky Kristovy? 
   zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili
   nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
36:Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni
   jsme jako ovce oddané k zabití.
37:Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás
   zamiloval.
38:Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani
   knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,
39:Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření,
   nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu
   Ježíši, Pánu našem.


Evangelium S. Jana 10

27: ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť
   mne.
28:A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž
   jich kdo vytrhne z ruky mé.
29:Otec můj, kterýž mi  dal, většíť jest nade všecky,
   a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
30:Já a Otec jedno jsme.


Evangelium S. Jana 6

37:Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke
   mně přijde, nevyvrhu ven.
38:Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale
   vůli toho, jenž mne poslal.
39:Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova,
   abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to
   v nejposlednější den.
40:A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý,
   kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej
   vzkřísím v den nejposlednější.



Nyní vůbec není pochyb o tom, jaké zlé moci ovládají tento dočasný svět a jaký bude jejich
konec.


Epištola S. Pavla k Kolossenským 2

10:A  v něm jste doplněni, kterýžto jest hlava všeho
   knížatstva i mocnosti,
11:V němžto i obřezáni jste obřezáním ne rukou učiněným,
   svlékše tělo hříchů v obřezání Kristovu,
12:Pohřbeni jsouce s ním ve křtu, skrze kterýžto i spolu
   s ním z mrtvých vstali jste skrze víru, 
   mocnosti Boží, kterýž vzkřísil jej z mrtvých.
13:A vás,  mrtvé v hříších a v neobřízce těla vašeho,
   spolu s ním obživil, odpustiv vám všecky hříchy,
14: smazav proti nám <čelící> zápis, jenž záležel
   v ustanoveních, a byl odporný nám, i vyzdvihl jej z prostředku,
   přibiv jej k kříži;
15: obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně,
   triumf slaviv nad nimi skrze něj.


První Epištola S. Pavla k Korintským 15

22:Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista
   všickni obživeni budou.
23:Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom
   ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
24:Potom  konec, když vzdá království Bohu a Otci, když
   vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25:Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech
   nepřátel pod nohy jeho.
26:Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27:Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že
   všecky věci poddány jsou , zjevnéť jest, že kromě toho,
   kterýž jemu poddal všecko.


Žádnému člověku nepřísluší spekulovat nebo dokonce vynášet soudy o někom jiném, týkající
se jeho stavu po smrti. 
Troufalé a naprosto zcestné jsou katolické praktiky modliteb či mší za zemřelé.
Nelze se zpětnou platností dodatečně něco za někoho rozhodovat, vyprošovat nebo dokonce
vynucovat.
Rozhodnutí je výsostné právo jednoho každého člověka osobně před Bohem samým v době,
než život fyzický skončí smrtí.
Žádné náboženské moci nebo instituci do toho vůbec nic není.
Žádné takové právo pro duchovní manipulaci s člověkem od kolébky až do záhrobí Bůh nikomu
nedal.



Epištola S. Pavla k Římanům 10

6:Ta pak spravedlnost, kteráž jest z víry, takto praví:
   Neříkej v srdci svém: Kdo vstoupí na nebe? To jest Krista
   s výsosti svésti.
7:Aneb kdo sstoupí do propasti? To jest Krista z mrtvých
   vzbuditi.
8:Ale co dí ? Blízko tebe jestiť slovo,
   v ústech tvých a v srdci tvém.  toť jest slovo to víry,
   kteréž kážeme,
9:Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým
   uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.
10:Nebo srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje
   se k spasení.